K zajištění relevantního obsahu reklamních polí a analýzy návštěvnosti používáme soubory cookies. Další informace
JOOLA

Tomáš Polanský má za sebou nezvykle pestrý rok


Mistr Evropy do 21 let půl roku kvůli zranění nehrál, před vánoci se ale dostal do skvělé formy

V březnu vybojoval titul mistra Evropy do 21 let ve dvouhře a přidal ještě bronz ve čtyřhře. V červenci se podrobil operaci ramene a v prosinci porazil v bundeslize třiadvacátého hráče světa Francouze Simona Gauzyho. O tom, jaký byl letošní rok Tomáše Polanského jsme si povídali těsně po tréninku necelý týden před Štědrým dnem.

Tak tedy, jaký pro vás byl rok 2018?

Byl dobrý i špatný. Dobrý byl do té doby, než jsem se zranil. Jenže já jsem pak nebyl zdravotně v pohodě více než půl roku. Musel jsem na operaci, pak rekonvalescence a spoustu týdnů bez stolního tenisu. Naštěstí jsem teď na konci roku nastoupil v lize, cítím se dobře i v tréninku, nic mě nebolí a povedlo se mi vyhrát i v Lize mistrů.

Nyní je vše ještě hodně čerstvé, ale když si na něj vzpomenete za dva tři roky?

To je jasné, že nikdy nezapomenu, kdy jsem se stal mistrem Evropy. Turnaj v Minsku si budu pamatovat navždy. Ale teď se mi pořád honí hlavou to zranění a věci s ním spojené.

Bylo to vaše první vážnější zranění v kariéře a delší pauza. Jak jste se s tím zpočátku smiřoval?

Snažil jsem se příliš nepřemýšlet. Stalo se a jede se dál. Snažil jsem se vzít si z toho ponaučení. Co jsem udělal špatně a proč se to stalo. Samozřejmě, půl roku jsem byl mimo hru, ale po psychické stránce mě to utužilo. Zjistil jsem, že to není automatické, tvrdě trénovat, hrát a podávat co nejlepší výsledky. Předtím jsem si nějaké vážnější zranění nikdy nepřipouštěl, teď už se tomu snažím mnohem víc předcházet. Vnímat víc svoje tělo. To je snad jediné plus celého toho období.

Možná jste měl víc času na školu, nebo ne?

V tomto směru přišla operace v blbou dobu. Polovina července, když jsou prázdniny. Na začátku školního roku jsem navíc jezdil na fyzioterapie do Prahy, takže jsem do školy v Ostravě naskočil až někdy koncem října. Ale povedlo se mi všechno dohnat a pololetí mám zdárně uzavřené.

Kdy jste se po návratu do tréninku a za stůl cítil zase v dobré herní pohodě?

Moc jsem si přál vrátit se zpět do dobré formy a doufal jsem, že to přijde třeba ještě letos. Začal jsem opatrně, nejprve za béčko ve druhé bundeslize, pak za áčko a poprvé jsem cítil herní pohodu v Dánsku v Lize mistrů. Tam jsem porazil Maďara Lakatoše. Cítil jsem, že hra už má systém, daří se mi a pak jsem dokonce vyhrál nad Simonem Gauzym. Ještě nikdy předtím jsem hráče tak vysoko postaveného na žebříčku neporazil, takže je to dobrá zpráva.

Těšíte se na jaře do Portugalska na obhajobu titulu mistra Evropy do 21 let?

Doufám, že to bude všechno v pohodě a nepřijdou další zdravotní komplikace. Obhájit titul bude hodně těžké, určitě těžší, než ho vybojovat poprvé. Hlavně pro hlavu. Na šampionát pojedu jako obhájce titulu, ne jako jeden z mnoha, kdo touží probojovat se co nejdál. Bude to nová role, ale já se na to samozřejmě moc těším. Je to velmi prestižní turnaj, to je jasné.

Váš první turnaj bude hned v lednu úvodní podnik ITTF World Tour v Maďarsku?

Určitě ano, taky se na něj těším. Budu hrát všechny tři soutěže, tedy singl mužů, debl a pak i smíšenou čtyřhru s Hankou Matelovou. Letos nám to bohužel právě kvůli zranění nevyšlo, příští rok to doufám bude lepší.

Související novinky

Všechny novinky